statutární město Zlín
Pohled na východní část centra města
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0724 585068
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Zlín (CZ0724)
historická země:	Morava
katastrální výměra:	102,83 km²
počet obyvatel:	78 066 (31.12.2007 )
zeměpisná šířka:	49° 13' 59" s.š.
zeměpisná délka:	17° 40' 01" v.d.
nadmořská výška:	230 m
PSČ:	760 01
zákl. sídelní jednotky:	70
místní části:	16
městské části / obvody:	0
katastrální území:	15
adresa magistrátu:	Magistrát města Zlína nám. Míru 12 761 40 Zlín muzlin@muzlin.cz
www.zlin.eu

Zlín (německy Zlin, v letech 1949-1989 Gottwaldov) je statutární město na východě Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Je centrem Zlínského kraje a má 79 538 obyvatel. Ve zlínské aglomeraci žije 108 298 obyvatel.^[zdroj?]

Historie města

První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Za třicetileté války se obyvatelé Zlína účastnili valašského protihabsburského povstání. Až do konce 19. století se příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice.

Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří moravských národopisných oblastí Valašska, Slovácka a Hané. Nejblíže mělo svým charakterem k Valašsku.

Zlín byl sídlem panství. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn k soudnímu okresu Napajedla a politickému okresu Uherské Hradiště. V 19. století počet obyvatel nepřesáhl 3000. Pro další rozvoj města je velmi důležitý rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka, Hané a vzdálenějších oblastí Československa. S rozvojem Zlína zároveň docházelo k pozvolnému ukončení masivního valašského vystěhovalectví do Texasu. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například Le Corbusiera), a tak se město změnilo aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. Tato budova byla vystavěna v letech 1937 a 1938.

Mrakodrap "21" v pohledu od autobusového nádraží.